|
|
Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol
Janovská, Markéta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol se zabývá tím, jakou roli hrají nová média při získávání informací mezi studenty druhých ročníků gymnázií a negymnazijních typů středních škol. Cílem diplomové práce je zjistit, jak ve skutečnosti vypadá konzumace zpráv mezi středoškoláky, zda čerpají informace jen prostřednictvím nových médií, nebo se někteří z nich obrací i na tradiční média. Teoretická část práce popisuje, jak dnes vypadají nová média nebo zda mohou být právě ona snadnějším prostředkem pro šíření dezinformací. Část práce se věnuje tomu, jak na mediální gramotnost nahlíží různí autoři. Tématem teoretické části je také konzumace zpráv u mladých lidí - co to je mediální zdatnost, zda jsou mladí lidé schopni rozlišit mezi informacemi a dezinformacemi, a že problémové užívání médií může v nejhorším případě skončit kyberšikanou. Analytický oddíl se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo realizováno mezi studenty druhých ročníků středních škol v sedmi krajích. Výzkumu se zúčastnilo 314 studentů v příslušných krajských městech. Graficky zpracované výsledky jsou v práci slovně popsané a vysvětlené. V příloze diplomové práce můžete nalézt vzor dotazníku, který respondenti během šetření vyplňovali.
|
|
|
Rodičovská odpovědnost ve vztahu k problematice netolismu
KUČERKOVÁ, Helena
Práce se zabývá netolismem a dalším rizikovým chováním dětí a dospívajících na internetu, poukazuje na zásadní roli rodičů v této problematice. Představuje pojmy závislost, rodina, rodičovská odpovědnost. Pozornost je věnována závislosti na sociálních sítích a online hrách a některým dalším typům rizikového chování na internetu, např. kyberšikaně, sextingu, kybergroomingu. Zvažován je vliv nadměrného používání internetu na vývoj dětí a dospívajících. Teoretické poznatky jsou doplněny o pohled pracovníků OSPOD a pracovnice prevence nelátkových závislostí Plzeňského kraje získaný realizací polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Proměny užívání nových médií a jejich role v partnerských vztazích
Zemanová, Eliška ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrbáčková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá proměnami užívání nových médií v partnerských vztazích generace Z. Cílem práce je zjistit, jakou roli mají sociální média v partnerském vztahu, jaké plní funkce a jak do nich zasahují. V první části práce jsou definována nová média a sociální sítě a následně jsou představena specifika partnerské online komunikace a prezentace vztahu na sociálních sítích. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Respondenty tvoří zástupci generace Z, kteří jsou uživateli sociálních sítí, udržují dlouhodobý vztah a nesdílí s partnerem domácnost. Získaná data z provedených polostrukturovaných rozhovorů byla analyzována metodou zakotvené teorie. Jako klíčová se jevila témata týkající se zasahování sociálních sítí do společně tráveného času, důrazu na soukromí, vzájemné komunikace páru, komunikace s opačným pohlavím a motivace pro prezentování partnerského vztahu na sociálních sítích.
|
|
|
Mladí umělci a sociální sítě
Smutný, Viktor ; Kolomoiets, Maksym (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Cílem této práce je objasnit způsob užívání sociálních sítí umělci Z první generace digital natives, představené autory Dingli a Dylan. Účelem práce je zjistit, jaké příspěvky jsou přidávány umělci a co je cíl daných příspěvků. Dále je třeba vysvětlit, které příspěvky přidávány nejsou, jestli se jedná o cenzury své neumělecké osoby anebo o restrikce v uměleckých příspěvcích. Výchozí teorie je založena na sebeprezentaci, kterou v offline prostředí představil Goffman a následně Hoganova teorie exhibice, která se zabývá sebeprezentací v online prostředí. Výzkum ukázal, že hlavním důvodem pro používání sociálních sítí je vytvoření výstavy. Výstava má za účel ukázat umělce v co nejlepším světle pro diváky, které umělci následně mohou použít k získání financí, ať už skrze přímé zaměstnání, koupí tvorby a nebo jako ukazatel popularity tvorby samotné. Vytvoření výstavy má ale svou cenu, do pozadí ustupují neumělecké příspěvky, které jsou přidávány s nějakou limitací a nebo se vůbec nevyskytují. Limitace se vyskytuje i v uměleckých příspěvcích, umělci chtějí divákovi poskytnout co nejlepší zážitek při procházení jejich exhibice
|
|
| |
|
|
Nové výzvy teorie dohledu
Lacinová, Miroslava ; Štogrová Jedličková, Petra (vedoucí práce) ; Malečková, Dita (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Nové výzvy teorie dohledu" má za cíl popsat teorii dohledu v současné síťové společnosti za použití přístupů informační vědy a následně teorii dohledu ověřit na dvou případových studiích. První případová studie prověřuje vliv obsahu profilu sociální sítě Facebook na rozhodování o přijetí, či nepřijetí uchazeče do zaměstnání. Druhá případová studie analyzuje běžný den člověka v kontextu dohledu. Obě studie demonstrují vykonávání dohledu v odlišných oblastech dohlížení.
|
|
|
Kdo jsme a kým se stáváme v online sociálních sítích?
Trachtová, Veronika ; Minařík, Karel (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce má za cíl analyzovat vliv online sociálních sítí na utváření naší identity, a to v kontextu změn každodennosti způsobených výrazným nárůstem počtu uživatelů těchto sítí. Na rozdíl od předchozích forem online identity, jsou online sociální sítě svázány s reálným sociálním prostředím uživatelů. Část práce je věnována vlivu reálných sociálních sítí na náš život, a formám, jimiž na nás působí: především prostřednictvím slabých pout. Dále jsou analyzovány procesy a formy, jimiž je v online sociálních sítích utvářena a manifestována identita uživatelů. Pozornost je věnována zejména narativnímu a fragmentárnímu charakteru takto utvářené identity. Práce rozebírá důsledky totální indexace uživateli vytvářeného obsahu, trvalost jeho uchovávání a možnosti vyhledávat v jeho rámci. Nastíněna je i problematika managementu vlastní reputace a významu ochrany osobních dat. Výzkumná část předkládá zjištění o formách prezentované identity uživateli Facebooku, nastavení ochrany soukromí a zejména o velikosti sítí přátel. Práce popisuje vztah mezi socializačními mechanismy v online sociálních sítích a v reálném světě.
|
|
|
Schopnosť seba-regulácie užívania sociálnych sietí a jej súvis s pocitmi osamelosti a životnou spokojnosťou
Nekola, Adam ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá pojmom seba-regulácie podľa teórie Alberta Banduru (1991), jej doménam seba-monitorovania, seba-hodnoteniu a seba- reakcii. Ďalej sa v prípade jej nedostatku u jedinca snažíme o vymedzenie voči pojmom ako závislosť a zvyk. Pomocou analýzy primárne zahraničných zdrojov sa ďalej sústredíme na vysvetlenie vzťahu seba-regulácie s pocitmi osamelosti a životnej spokojnosti. Tieto zdroje vyberáme z históriou overených konceptov, ktoré korešpondujú s dnešným výskumom daných tém, primárne v oblasti médií a online priestoru. Vo výskumnej časti sme navrhli vlastný dotazník seba-regulácie užívania Facebooku (SRQ- FB), inšpirovaný teóriou vedcov Brown et al. (1999) a českým prekladom nimi navrhnutého dotazníku (Jakešová et al., 2015) a ďalej testovali hypotézy o vzájomných vzťahoch medzi skórmi škaly SRQ-FB, škály osamelosti (UCLA Loneliness Scale; Russell et al., 1980) a robustnou škálou životnej spokojnosti (SWLS - Satisfaction With Life Scale; Diener et al., 1985). Výskumný súbor pozostával z dvoch národnostných súborov (SK = 168 a CZ = 21), ktoré sa signifikantne líšili v dosiahnutom skóre SWLS, z dôvodu nízkeho zastúpenia českej populácie sme však zo súborom jednali ako s jedným (N = 189). Je potrebný ďalší výskum medzinárodných odlišností. Na základe...
|
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv
Zítko, Tomáš ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Vzestup sociálních sítí proměnil způsoby, jímž se vzrůstající počet jejich uživatel dostává ke zpravodajským obsahům. Na sociálních sítích narozdíl od tradičních médií neexistují žádné univerzální informace, které jsou shodné pro všechny uživatele. Namísto toho každý jednotlivec je příjemcem specifického vzorku obsahu, který mu na míru vybírá filtrační algoritmus na základě jeho preferencí. Právě o principech fungování těchto dvou způsobů informačního výběru pojednává tato práce. Prostřednictvím teorie gatekeepingu zde představuji obecný model výběru zpráv novinovými editory a porovnávám jej s výběrem algoritmickým. Srovnávám přitom rozdílné hodnoty, jimiž se při výběru řídí lidští a algoritmičtí gatekeepeři a představuji také koncept objektivity a jeho specifická omezení v rámci obou modelů. Ve druhé části následně představuji vlastní kvalitativní výzkum povědomí o algoritmizaci Facebooku. Formou polostrukturovaných rozhovorů se vzorkem sedmi uživatelů Facebooku se pokouším nabídnout sadu specifických příkladů toho, jak uživatelé používají Facebook jako informační zdroj, do jaké míry chápou jeho algoritmizovanou podstatu a jaký k ní mají celkový postoj. Cílem této práce je prozkoumat, zda se ve zkušenostech konkrétních uživatelů projevují možná omezení algoritmického modelu informačního výběru a do...
|
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv
Zítko, Tomáš ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv se zabývá tématem přechodu sociálních sítí od chronologického zobrazení veškerých příspěvků k automatizovanému zobrazení výběru nejrelevantnějších příspěvků. Tento výběr přitom provádí filtrační algoritmy, počítačové programy, které na základě předem stanovených kritérií a postupů přiřazují relevanci jednotlivým příspěvkům. Hlavním cílem práce je využití teorie gatekeepingu k vymezení modelu strojového výběru vůči tradičnímu modelu editorskému, společně s představením povědomí uživatelů o algoritmizaci Facebooku. Práce kombinuje teoretickou část představující specifika obou modelů s kvalitativním výzkumem zaměřeným na konceptualizaci povědomí uživatelů o algoritmické podstatě Facebooku. V rámci teoretické části popisuje nástup sociálních sítí jako informačních zdrojů a jejich postupnou algoritmizaci, přičemž klade důraz na Facebook a jeho algoritmus News Feed. Tato část také uvádí dosavadní poznatky o uživatelském povědomí o algoritmizaci Facebooku. Teoretická část dále zařazuje algoritmické filtry do dosavadní teorie gatekeepingu, srovnává zpravodajské a algoritmické hodnoty a popisuje základní zkreslení, k nimž může v rámci těchto dvou modelů informačního výběru docházet. Druhá část práce se věnuje povědomí uživatelů o algoritmizaci...
|
host ::
RSS.